Oslíčku otřes se, hledání nových trhů a buzerace podnikatelů

Příprava státního rozpočtu pro rok 2015 připomíná pohádku Oslíčku, otřes se. Jednotliví ministři přicházejí na Ministerstvo financí a dostávají tolik, kolik si řeknou. Andrej Babiš zřejmě ťal do zlaté žíly daňových výnosů. Bohužel poslední prognózy o ekonomickém růstu nejsou zdaleka tak optimistické, aby to kohokoli opravňovalo k neuváženému rozdávání. Spíše se zdá, že pan ministr zvolil cestu nejmenšího odporu: Bude-li ekonomika růst, budou větší příjmy; nebude-li ekonomika růst, bude to objektivní důvod ke zvýšení rozpočtového deficitu. V obou případech u toho bude vláda vypadat mediálně dobře, protože si to zařídí. Takže pokud pan ministr před rokem kritizoval vysoké výdaje státu, nečinil tak proto, že je chtěl snížit. Jednoduše se mu nelíbilo, že o těch výdajích rozhodoval někdo jiný než on. Pro mnohé z nás to samozřejmě není žádné překvapení. Jsou však tací, kteří pana Babiše volili. Možná se začnou ptát, zda náhodou nenaletěli na šikovný marketingový trik. Připomíná to totiž známý model, kdy obchodník slíbí zákazníkovi výlet na Kokořín, ale ve skutečnosti mu chce prodat drahé pánvičky. Takovým obchodníkům se říká šmejdi.

Vláda ústy státního tajemníka pro evropského záležitosti Tomáše Prouzy oznámila, že kompenzace českým firmám za sankce zvažuje až jako poslední možnost. No, sice je diskutabilní, jestli obchodní válka patří mezi běžná tržní rizika, ale v zásadě je to obhajitelný postoj. Co však poněkud zavání blbostí, je prohlášení, že státní správa se nyní zaměří na hledání nových trhů. To je klasický úhybný manévr, který se zvolí vždy, když ve skutečnosti neexistuje žádné dobré řešení. Lidem se podsouvá myšlenka, že někde leží nějaké dosud neznámé trhy. Samozřejmě, že žádné takové trhy nejsou. Firmy exportují tam, kde dokáží své zboží prodat. Budování obchodních vztahů trvá dlouho a závisí na mnoha okolnostech. Určitě to nefunguje tak, že státní úředník si zaletí někam do Malajsie a na letišti vztyčí českou vlajku se slovy: „Otevírám nový trh. Exportujte, prosím.“ Bohužel zničit obchodní vztahy jde ráz na ráz. Dotčené firmy budou v budoucnosti těžko získávat své ztracené pozice zpátky – a možná se jim to už ani nepodaří.

Poměrně kuriózní příklad toho, jak státní správa buzeruje podnikatele, pochází z blíže nespecifikovaného místa na Pardubicku. Celníci v rámci kontroly kolků na alkohol objevili vycpaného medvěda. A protože alkohol byl v pořádku, ale něco se přece musí najít vždycky, oznámili celníci u příslušného orgánu (Česká inspekce životního prostředí) podezření na spáchání trestného činu. Šokovaný hostinský nyní čelí pokutě ve výši až 1,5 milionu korun. Medvěd je totiž chráněný. Státní správa postupuje zcela proti smyslu presumpce neviny a automaticky předpokládá, že občan je zloděj, lhář, podvodník a lump. Hostinský není schopen papírově doložit, jak se mu vycpaný medvěd dostal do krčmy, tudíž je to pytlák anebo s pytlákem spolupracoval. Medvěd baribal, o kterého jde, je přitom severoamerický druh, který se v Evropě nevyskytuje. Kolik vycpaných zvířat, například chráněných dravců, je v hospodách v okolí Uherského Hradiště? Já osobně vím nejméně o třech, ale jejich jména neprozradím.