Volby v Sasku, schizofrenie zahraniční politiky a "Cirkus Babiš"

Naprosto mimo zájem českých médií zůstala podle mého názoru zajímavá informace od našich západních sousedů. V zemských volbách v Sasku totiž uspěla strana AfD, která vznikla odštěpením od CDU. Jedná se o pravicovou stranu prosazující návrat k národní měně a přehodnocení současné podoby Evropské unie. Díky tomu si vysloužila euroskeptickou nálepku, což ale platí pouze omezeně: je skeptická vůči euru, ale vůbec se nebrání zachování společného evropského prostoru. Osobně je mi jejich názor nesmírně blízký. Dlouhodobě volám po návratu k EHS (volný pohyb osob, zboží a kapitálu) a zachování Schengenu. Říkám tomu EHS Plus. Zajímavé je, že vítězná CDU rezolutně odmítla spolupráci s AfD. Místo toho nabídla koalici sociálním demokratům nebo zeleným. Tohle by opravdu nemělo zapadnout. V Evropě se totiž utváří úplně nový politický model založený na míře vlezdobruselismu. Přirozená ochrana zájmů voličských skupin začíná být druhořadá. Doufám, že se tento virus nezačne šířit Evropou.

Zahraničně politické události, přesněji řečeno jejich interpretace a následný konkrétní dopad na Českou republiku, nás předbíhají. Nejsme schopní účinně prosazovat vlastní politiku a z důvodů blízkého spojenectví proto přijímáme rozhodnutí, o kterých nejsme vnitřně přesvědčení jako o správných. Dostali jsme se do schizofrenní situace. V případě Ukrajiny chceme podporovat oficiální vládu proti ruskojazyčným separatistům, ale zároveň to nemůžeme udělat konkrétními dodávkami zbraní, protože za oficiální Ukrajinou stojí neoficiální soukromé armády se svými vlastními zájmy – víme o nich, ale tiše je ignorujeme. V případě Sýrie nechceme podporovat oficiální vládu proti vzbouřencům, přestože hlavní protivládní silou je Islámský stát, který představuje největší hrozbu – víme o ní, ale nemůžeme podporovat režim závislý na Íránu. Islámský stát označil Rusko za svého nepřítele. To je doslova strašlivá situace. Musíme si stanovit jasné cíle a pořadí, v jakém těch cílů chceme dosáhnout. Islámský stát je horší nepřítel než Vladimír Putin.

Andrej Babiš je všeobecně známý svými názorovými veletoči. Naposledy prohlásil, že by ustoupil prezidentovi v případě politických náměstků, přestože by tím porušil dohodu s koaličními partnery. Ukazuje se, že on prostě vůbec žádné názory nemá. Jde mu pouze o moc samotnou. Dokázal přesvědčit voliče, že hlavní je vládnout. Všechno tomu navíc podřídil. Nezabývá se tím, koho zastupuje, ale jestli je jeho podpora dostatečně silná. Poslední zveřejněné průzkumy, podle kterých zůstává ANO s přehledem nejsilnější, ho ve správnosti svého obchodního modelu určitě utvrdily. Bude pokračovat ve své nepolitice spočívající v mixu podrazáctví a mediální dominance. Účinně lhát se ale dá pouze nějaký čas. Dřív nebo později začnou jednotlivé lži probublávat na hladinu. Ani mazaný lhář si s tím nakonec neporadí. Bude následovat fáze obviňování nepřátel a trestání viníků. Ale nakonec se celý ten Babišův cirkus rozpadne na jednotlivé klauny, kteří budou dohrávat trapné scénky pro značně prořídlé publikum s pokleslým vkusem.