Stanislav Blaha
- Počet článků 126
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x
Seznam rubrik
Stanislav Blaha
Neprověřený kancléř, podvod Vokswagenu a válka v Sýrii
Máme za sebou státním svátkem prodloužený víkend, je tedy ta pravá chvíle na pravidelný komentář tří vybraných událostí právě uplynulého týdne.
Stanislav Blaha
Trenky na Pražském hradě, souboj o EET a proud imigrantů
Ani právě uplynulý týden se neobešel bez událostí, které by mi nestály za komentář. Některá témata otevírám již poněkolikáté, začnu ale žhavou novinkou.
Stanislav Blaha
Okamurův protiimigrační nenávistný boj, Kleslové lukrativní koníček a další volby v Řecku
Někomu se může zdát legrační, že lidé začínají všude kolem sebe vidět uprchlíky a teroristy, ale já se tomu smát nemůžu.
Stanislav Blaha
Minimální mzda, zbližování Zemana s Babišem a válka v Jemenu
Ve svém komentáři událostí minulého týdne jsem se rozhodl začít pro někoho možná překvapivě tématem, které v rozbouřené atmosféře kolem přílivu uprchlíků poněkud zapadá.
Stanislav Blaha
Způsoby řešení imigrace, trvalý odklad zavedení EET a výmysly ministryně školství
Evropským tématem číslo jedna je nesporně právě probíhající příliv imigrantů. Je to problematika velmi složitá a jednoduché řešení prostě neexistuje.
Stanislav Blaha
Pravda o imigrační politice EU, o měnové politice ČNB i o hlavním smyslu evropské integrace
Tak k nám dorazilo opravdu horké léto. Celkem překvapivě nenastala okurková sezóna, z událostí minulého týdne tedy je opět co komentovat.
Stanislav Blaha
Výsledek referenda, boj o EET a Obamova podpora socialismu na Kubě
Začaly prázdniny a Evropu postihla vlna veder. Ideální čas na dovolenou. Neodolal jsem. Nicméně mi to nebrání v komentáři událostí uplynulého týdne. Nenašel jsem letos odvahu odcestovat do Řecka, ale Řeckem začnu mé ohlédnutí.
Stanislav Blaha
Řecké šílenství, obavy z běženců a papírový premiér
Po delší odmlce způsobené pořádáním ME hráčů do 21 let ve fotbale jsem tu opět se svým hodnocením uplynulého týdne. Asi nelze začít jinak než situací v Řecku.
Stanislav Blaha
Kabelkový převrat, řecký krach a způsob přijetí eura
Máme tu nový týden, snad dnes dokonce přišlo i léto, alespoň to tak při pohledu z okna vypadá. Já jsem tu opět se svým ohlédnutím za právě uplynulým týdnem.
Stanislav Blaha
Veřejná poprava Nečasových, (ne)schopnosti ministra financí a (ne)podpora českého průmyslu
Ve svém komentáři uplynulého týdne asi nemohu začít jinak. Ne že bych se chtěl aktérů nějak zastávat, naopak jsem byl ve své době jedním z mála, který způsob vládnutí Petra Nečase otevřeně kritizoval. Toto je ale o něčem jiném.
Stanislav Blaha
Andrej Babiš plácající, Hodonín prosperující a stát filmaře podporující
Také minulý týden byl na zajímavé události docela bohatý. Proto i tentokrát přicházím se svým komentářem tří z nich.
Stanislav Blaha
Nevybrané daně, chytré kulky a Dienstbierův boj s korupcí
Ministerstvo financí vydalo zprávu o plnění státního rozpočtu za první třetinu roku. Celkové příjmy jsou nižší o 8,2 mld. Kč oproti stejnému období minulého roku.
Stanislav Blaha
Badatel Ovčáček, zvyšování daní a euroobčanka Jourová
Začínám se vážně obávat o duševní zdraví Jiřího Ovčáčka, tiskového mluvčího prezidenta republiky. Těžko říct, jaký démon postihl jeho duši, ale vypadá to s ním špatně. Několikaměsíční badatelské zaujetí při vyhledávání neexistujícího článku dovedlo pana mluvčího na pokraj šílenství. Věc došla tak daleko, že Hrad začal různé ovčákoviny zveřejňovat oficiálně na svém webu. Chorobné zaujetí Ferdinandem Peroutkou lze pochopit jako úpornou snahu hájit čest pana prezidenta. Zřejmě je na čase, aby Miloš Zeman řekl: „Tak jo, mýlil jsem se, Hitler nebyl žádný gentleman.“ Toto prosté sdělení by patrně Jiřímu Ovčáčkovi zachovalo aspoň zbytek duševního zdraví. Obávám se však, že pan prezident je zvláštní povaha, takže než by přiznal svůj omyl, raději nechá svého Ovčáčka zblbnout úplně. Na druhou stranu je možné, že mediální pozornost panu mluvčímu lichotí, takže ze sebe dělá šaška dobrovolně. Ať tak, nebo tak, stejně je to hodně trapné.
Stanislav Blaha
Výdaje na obranu, Ištvanův orgasmus a Zemanův Ovčáček
Důrazné varování ohledně naší společné bezpečnosti přišlo tentokrát rovnou z USA. Obrovský obranný rozpočet Spojených států jde totiž z jedné poloviny na mzdy a zbytek nestačí (!) na modernizaci armády. Stáří letadel se zvyšuje, protože moderní stroje jsou nesmírně drahé. Cena nového F-22 Raptor začíná na nějakých 5 mld. Kč za kus a končí na dvojnásobku, „levnější“ F-35 se k 5 mld. Kč za kus blíží. USA přitom potřebují vyřadit zhruba 3000 ks letadel, jejichž průměrný věk je už 24 let. V případě bombardérů je to ještě mnohem horší, protože jejich průměrný věk je 38 let a jádro stále tvoří padesát let staré B-52. Cena jednoho B-2 Spirit je těžko uvěřitelných 50 mld. Kč. Pro nás to pochopitelně znamená, že na pomyslných obranných hodinách bije dvanáctá. Tváříme se, že to neslyšíme, ale to na věci nic nemění. Musíme dojít k definitivní shodě na našich prioritách. Přestaňme konečně řešit obrannou politiku až jako pátou v pořadí, přestaňme se bavit o desetinách HDP. Musíme být připravení bránit se , nikoli si přes Facebook vzkazovat, jak je naše armáda k ničemu.
Stanislav Blaha
Velvyslancovo pokárání, nezdaněné dárečky a uplácení voličů
Velvyslanec USA Andrew Schapiro upozornil prezidenta České republiky Miloše Zemana na nevhodnost cesty do Ruska u příležitosti 70. výročí konce 2. světové války. Velvyslanec si něco takového nesmí dovolit. Česká republika není protektorát Spojených států. Pan velvyslanec je spolužák a osobní přítel prezidenta Obamy. U nás by byl označen za korupčníka, protože na prezidentskou volební kampaň přispěl částkou 1,2 mil. USD. Prominentní absolvent Yaleovy univerzity, Harvardovy univerzity a Oxfordu není žádný bezvýznamný hošík, ale důležitý diplomat působící ve spojenecké zemi. To znamená, že svým prohlášením buďto tlumočil oficiální názor vlády USA, anebo se nechal unést a formuloval svůj vlastní názor. To první by bylo skandální vměšování se, to druhé diplomatické faux pas, po kterém by mělo následovat okamžité odvolání. Každopádně obojí je špatně. Nicméně pan prezident měl věc přejít oficiálním mlčením. Jeho reakce, že dveře Pražského hradu jsou pro velvyslance USA uzavřeny, byla zbytečná a způsobí těžkosti. Vládě naskočila na čele další vráska; další důkaz toho, jak pohodlnou pozici prezident má.
Stanislav Blaha
Podivný konkurenční boj, spanilá jízda dragounů a návrat unesených Češek
Překvapuje mě, jak málo pozornosti vzbudil konec dodávek bionafty od společností Kratolia a Ekopetrol . Stát od nich v loňském roce získal celkem 37,5 % všech svých nákupů. Jediným českým výrobcem bionafty tak zůstal Andrej Babiš . Tentýž Andrej Babiš , který z pozice ministra financí bionaftu skrze státní podnik Čepro nakupuje, a který spolu s ministrem vnitra řídí a úkoluje tzv. „daňovou Kobru“. Firmy K ratolia a Ekopetrol dostaly od státu červenou kartu pro to , že příslušníci Kobry provedli ve Kratolii razii. Určitě něco našli, o tom nelze pochybovat. Taková koncentrace moci u jediného člověka je naprosto neuvěřitelná: výroba – nákup – kontrola. Jde přitom ročně o mnohamiliardové obchody. Člověk by čekal, že se přinejmenším objeví řada kritických komentářů, ale panuje ticho. Z toho mlčení jde strach. Jasně se ukazuje, že nelze spojovat firemní, politické a státní zájmy. Přesněji řečeno: firemní zájmy nakonec převálcují ty ostatní, pokud necháme firmy ovlád nout politiku a stát.
Stanislav Blaha
Výnosná biopaliva, pravda o životní úrovni a úloha ČNB
Podle Miroslava Kalouska získají firmy Andreje Babiše díky vládnímu zákonu o biopalivech cca 5 mld. Kč. Podle Andreje Babiše je Miroslav Kalousek lhář, protože díky slevě na spotřební dani získávají jeho firmy „jen“ 70 mil. Kč. Ponechme stranou tu údajnou maličkost (pro pana Babiše jsou desítky milionů něco jako tuzér u holiče) a pojďme si zrekapitulovat, o co v biopalivech jde. Na jedné straně je sleva na spotřební dani, kterou získávají všichni, kdo využívají biopaliva. Není důvod nevěřit, že z celkového objemu slev za rok 2013 (1,5 mld. Kč) získal Agrofert 70 mil. Kč. Na druhé straně je výroba biopaliv. Firmy Andreje Babiše, Preol a Primagra, dodaly v roce 2014 na trh většinu biopaliv (jejich tržní podíl je asi 55 %). Nákup má na starosti státní podnik Čepro, který kontroluje Ministerstvo financí. Objem nakupovaných biopaliv nyní vzroste – a pro holding Andreje Babiše to bude znamenat tržby ve výši cca 5 mld. Kč. Čili tolik k údajným lžím Miroslava Kalouska.
Stanislav Blaha
Socialističtí počtáři, finanční ústava a energetické štítky
Sociální demokraté vystartovali na svého koaličního partnera způsobem, který mě upřímně rozesmál. Protože prý Babiš neumí do státní kasy vybrat dost peněz , je potřeba zvýšit firemní daně. Což o to, socialistická logika v tom je, nicméně kromě toho je v argumentaci ČSSD i obrovský kus socialistické matematiky. Prý když se zvýší daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 %, dojde ke zvýšení příjmů státního rozpočtu až o 24 mld. Kč. Tvrdí to předseda rozpočtového výboru Václav Votava. Pan poslanec zřejmě chyběl na základní škole, když se probírala trojčlenka. Celkový výnos DPPO činí při 19% dani 125 mld. Na každé procento daně tedy připadá zhruba 6,6 mld. Kč výnosů. V nejlepším případě by zvýšení o 2 % přineslo 13,2 mld. Kč. Nicméně rychlokurz trojčlenky v případě daní není nic platný, protože s narůstající sazbou daně porostou výdaje na daňovou optimalizaci. Proč by někdo platil dalších 10 mil. Kč daně, když si může za 5 mil. Kč koupit služby špičkového daňového poradce, který vymyslí způsob, jak na daních ušetřit 15 mil. Kč? Buďto pan Votava neumí počítat, nebo zapomněl dodat, že kromě zvýšení sazby korporátní daně navrhuje i zavedení úplně nových daní. Tak či onak: Bůh ochraňuj Českou republiku před socialistickými počtáři.
Stanislav Blaha
Den daňové svobody, židovský exodus a Babišovo vábení
Den daňové svobody přijde letos o tři dny dříve, než minulý rok. Znamená to, že se letos celkově sníží složená daňová kvóta (konkrétně na 33,6 % HDP z loňských 34,0 % HDP). Tak nízká složená daňová kvóta u nás byla naposledy na konci 90. let minulého století. Tak proč se nám zdá, že nás daně dusí? Protože jsou složité. Třetí sazba DPH zavedená od 1. ledna 2015, zákon o dani z příjmu se 140 novelami, poplatky za administrativní úkony státu, špehování podnikání formou statistiky, elektronický dohled, obrovská nejistota v oblasti daňových změn atd., to vše skutečný daňový odvod prodražuje a komplikuje – nehledě na zásahy do soukromí. Vyšší složená daňová kvóta by paradoxně mohla být pro plátce levnější a přijatelnější, pokud by daňovou administrativou ztratili méně svého času a svobody. Většina drobných plátců raději obětuje pár stovek nebo tisícovek, aby za ně daňová přiznání vyplnil někdo jiný. Jaké jsou skutečné náklady na odvod a výběr daní, to nikdo neví.
Stanislav Blaha
Populární věda, snižování nezaměstnanosti a herci ve vládě
Na popularizaci vědy jsme za posledních pět let vydali ze státního rozpočtu 3,7 mld. Kč. Stát své občany neustále přesvědčuje o tom, že mu schází peníze. Dluhy se omlouvají nezbytností výdajů, což je sice samo o nepravdivé tvrzení, ale aspoň se to dobře prodává. Politici mají stále menší vliv na strukturu státního rozpočtu, protože 80 % výdajů státního rozpočtu tvoří mandatorní výdaje, jejichž výši nemůže vláda ovlivnit bez změny zákonů. Ve skutečnosti je to mnohem horší, protože výdaje státního rozpočtu automaticky počítají s dluhem. Mandatorní výdaje tvoří 975 mld. Kč ročně a příjmy státního rozpočtu jsou 1120 mld. Kč. Pokud bychom zastavili zadlužování, smrskla by se celá politika na necelých 150 mld. Kč ročně. Pokud bychom navíc chtěli svůj dluh začít splácet, nebylo by už co rozdělovat. Já osobně bych pro politiku nerozdělování okamžitě hlasoval, ale byl bych ve výrazné menšině. Pro začátek by stačilo, kdyby se věda popularizovala méně nákladným způsobem. Byli bychom překvapení, co všechno se za popularizací vědy skrývá.
Stanislav Blaha
Řecký způsob oddlužení, dobro služebního zákona a napětí na obraně
Takže máme za sebou první týden vládnutí v novém řeckém stylu. Spočívá to v tom, že vláda Alexise Tsiprase na jedné straně všechny závazky uznává, ale na druhé straně oznamuje, že platit bude jenom tolik, kolik bude „schopná“ (ochotná). A taky chce zachovat euro. Měli bychom těm prohlášením správně rozumět. Pan řecký premiér celkem bez obalu říká, co každý samozřejmě od začátku ví, že řecký dluh se splatit nedá. Takže buďto budou věřitelé akceptovat řecké vydírání a najdou nějaký způsob, jak se tvářit, že Řecko své závazky plní, i když je plnit nebude, anebo Řecko zkrachuje a mimo jiné opustí eurozónu. Pravda je krutá, politici si ji uvědomují, ale musí svoji roli hrát podle scénáře, který si napsali už před mnoha lety. Evropa (nejen eurozóna) totiž sedí na sudu se střelným prachem. Kdyby Řecko zkrachovalo, dojde k nepředstavitelnému výprodeji eura. Nedávno jsme to viděli v případě rublu. Dávno už nejde o Řecko, ale o Itálii a Španělsko (plus Portugalsko a Irsko). Nastal by dominový efekt, který si nikdo ani neumí představit. Tak hluboká je krize předluženosti. Jak dlouho ještě budeme schopní se tvářit, že všecko dobře dopadne?
Stanislav Blaha
Řecké volby, zmatení vládní poslanci a ekonomické perpetum mobile
Vítězství řecké Koalice radikální levice v předčasných volbách znamená začátek nové éry. Zatím se komentují přímé a nepřímé dopady na ekonomiku země, na budoucnost eura, na splácení obrovských řeckých dluhů, ale o tom hlavním se rozpačitě mlčí: Staré pořádky jsou pryč, protože demokracie dospěla do sebedestrukční fáze. Svým způsobem je symbolické, že se tak stalo právě v Řecku. Nejde o to, že plány nové řecké vlády jsou naprosto nereálné, resp. počítají s tím, že okradou své věřitele. Jde o to, že voliči takový program akceptovali. Od této chvíle je možné cokoli. Demokratická forma vlády je možná pouze za předpokladu, že soutěžení má jasná pravidla, mezi které patří v první řadě rozumnost a uměřenost cílů. Nelze hlasovat pro nesmrtelnost, protože není v lidské moci ji prosadit, i kdyby si to přáli všichni hlasující. Řekové se ve volbách vyslovili pro svoji ekonomickou nesmrtelnost. Chtějí donutit jiné, aby kvůli nim umírali. To je obyčejná diktatura. Hranice tak byla překročena a je jenom otázka času, kdy se k Řekům přidají další.
Stanislav Blaha
Supersilný frank, koncentrace bohatství a státní dojička peněz
Ve čtvrtek v 10:30 stál švýcarský frank 23,40 Kč, o 25 minut později se prodával za 30,60 Kč. Švýcarská národní banka právě kapitulovala v marném boji s „nepřekročitelným“ kurzem mezi frankem a eurem. V září roku 2011 Švýcaři oznámili, že nenechají frank posílit nad úroveň 1,20 franku za euro. Silná měna totiž prodražuje zboží na zahraničních trzích. Od té doby investoři hromadně nakupovali, protože si chtěli udělat zásobu levných franků (a vyplatilo se jim to). Švýcaři díky prodejům své měny nashromáždili obrovský balík – v přepočtu nějakých 14 bilionů Kč, tedy 11 státních rozpočtů České republiky. Taková hromada peněz je jak sud s dynamitem: Pokud se vrhne na trh, způsobí hyperinflaci, pokud se využije ke zpětnému odkupu měny, převis poptávky kurz měny katapultuje až do vesmíru. Zbavit se toho, to bude chtít opravdu hodinářskou práci – bude to trvat dlouho a musí se to dělat velice přesně. Nicméně nyní stojí švýcarští exportéři před problémem s cenou, protože švýcarské zboží je naráz o desítky procent dražší. Může se to stát i nám?
Stanislav Blaha
Úder islamistů, definice zahraniční politiky a přijetí běženců
Evropa je šokovaná. Islamisté dokázali, že mohou udeřit kdekoli, protože dokáží plánovat, aniž by byli odhaleni. Ba co víc: Teroristé, bratři Kouachiové a Amedy Coulibaly, sice byli zastřeleni, avšak do pátrací akce bylo zapojeno 88 tisíc policistů. Člověk ani nechce domýšlet, co by způsobil koordinovaný útok v několika městech současně. Naše bezpečnostní složky na něco takového nejsou připraveny. (Nikoho z toho neviním, pouze to konstatuji.) Nigerijská islamistická skupina Boko Haram, česky: Západní učení je rouhání, v minulém roce zabila 3000 lidí a stovky dalších odvlekla do otroctví. A letos v jediném útoku fanatici Boko Haram srovnali se zemí 16 vesnic, vypálili město Baga a povraždili 2000 lidí. Sebevražedné útočnice Boko Haram, desetileté holčičky, útočí v Nigérii obden – a mají na svědomí pokaždé mnoho lidí; naposledy zaútočily o víkendu. Něco takového si neumíme ani představit. Zastřelit v sebeobraně děvčátko opásané trhavinou, to by pravděpodobně žádný z našich policistů nedokázal. Lze se na něco takového vůbec připravit?
Stanislav Blaha
Ruský bankrot, úřednické odměny a Šnajdrovo odškodné
Tak jsem se tentokrát dopustil technické chyby a mé tradiční ohlédnutí za minulým týdnem jsem sice zadal do systému, ale nezveřejnil. Nyní tedy s drobným zpožděním chybu napravuji.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
